Září 2010

Jsi anděl netušíš, anděl co ze strachu mu utrhali křídla.

10. září 2010 v 23:24 | SY (Save Yourslef) |  What the fuck?
Ahoj!
save-yourself.blog.cz

Dlouho jsem nic nenapsala, víte, on na to nebyl čas. Vynahradím vám to v následujícím článku.
Začnu tím, jak se mám. V aktuální hodině, minutě, sekundě... mám pocit, že se mi svět zbořil jako domeček z karet. Smutná nálada mě dnes doprovází snad celý den. Ale s pomocí holek, jsem na to až tak nemyslela. Teď jsem ale sama a slzy nelze zadržet. Jsem doopravdy jak malá. Ubečená citlivka. Tak moc zranitelná. Klidně si do mě někdo rýpne a já se zhroutím. A důvod toho všeho? Víte, že já vlastně ani nevím? Něco mi chybí. Někdo. Komu bych to všechno mohla říct. Ano, někdo tu je, úžasný člověk, který mi rozumí. Ale já na to nemám. Jsem tak slabá...
Ve škole je to fajn. Včera a dnes jsem byla na seznamovacím kurzu. Byla jsem na pokoji s O. a D. a neustále jsme se řechtaly jako pominuté. Včera jsme hráli seznamovací hry, u toho jsme se taky všichni nasmáli, no a dnes jsme absolvovali procházku z Pradědu kolem nějakého potoka (nevzpomenu si na název). No bylo to maso teda :D. Chodili jsme po kluzkých kamenech, mezi kterými tekla normálně voda. Sem tam nějaký ten vratký most nebo žebřík. Adrenalin. Ale skamarádila jsem se i s holkama z béčka a jsou fajn. Celé to bylo fajn. Mám i fotky, možná že je později přidám.
 Sešla jsem se ještě dnes s kamarádkami ze základy. No a zítra se sejdeme ještě v hojnějším počtu, snad se to vydaří... moment, napiju se :D... jo, už dobré. Piju rajec s mateřídoškou, mňam :D. Ikdyž se cítím mizerně, snažím se rozveselit každou dementní maličkostí. Jinak bych už asi dávno odletěla na koštěti na kraj světa a postavila si tam domeček z lentilek. A bylo by tam krásně. Obloha po celý den zbarvená do teplého nádechu slunce. Vzduch by voněl čerstvým deštěm a vítr by si jemně vyhrával s mými vlasy.  A byla bych tam sama. Samotinká. A byla bych... šťastná?

Vaše SY

Pokud v kupé někomu smrdí nohy, otevřete okno!

4. září 2010 v 9:14 | SY (Save Yourslef) |  What the fuck?
Ahoj!
Musím vám sdělit, co nového ve škole, ale hlavně to, jak se mi vesele cestuje vlakem. Bratr mě sice
save-yourself.blog.czupozorňoval, že na kolejích Českých drah uvidím velice zvláštní věci, které jsem ještě neměla možnost vidět, ale nečekala jsem to tak rychle. Nejprve začnem u školy. Předměty jsou fajn, dělaly jsme rozřazovačky v angličtině, jsem v lepší skupině. S holkama jsem se skamarádila ještě víc, hlavně s cerkama, co jsou taky ze Zlínského kraje, ale celkově už se bavím, tak se všema holkama. Tedy ten vlak :D. Včera jsem jela domů ještě s jednou, už můžu říct, že s kamarádkou. Bydlí v Novém Jičíně. V kupé jsme se bavily a zavedly jsme řeč na krámy. Vedle nás seděl mladý kluk, ale měl sluchátka (aspoň jsme si to myslely :D). Pak jak jsem odešla, tak si prý nasadil druhé sluchátko do ucha :D. Dobré no, ona ještě musela s ním chuděra jet dál, já vystupovala v Hranicích. No a včera jsme jely zase s A. ( kámoška z Jičína :D) a s D. (kámoška z Lidečka- Zlínský kraj, jela domů z intru), obě spolužačky, kdyby to nebylo jasné, a sedly jsme si do kupé, kde byl opět nějaký mladý kluk, ale sluchátka neměl :D, tak jsme si dávaly pozor, každopádně mu asi ohluchly uši z našeho hlasitého smíchu. Když jsem si tam tedy sedly, ucítíly jsme dost nevábnou vůni. A. otevřela okno... pak jsme otevřely dveře od kupé a otevřely ještě okno na chodbě :D a já pořád říkala: ,, Božee, tady je ale... horko! ´´ Důvod? Náš milý spolujezdící, měl vyzuté boty a opřené nohy o protější sedačku. Pak mu to asi došlo a boty si obul. Šíleně nás to rozesmálo :D. No těším se na další jízdu vlakem. A ještě jsem včera šla sednout s mýma kámoškama ze základky jen tak na pokec. Dnes mám v plánu koupit si gatě a odpočívat po náročných třech dnech. Mějte se :).

Vaše SY

Obáváná cesta do školy se zdařila, ale návrat domů jsem si zpříjemnila oklikou přes Olomouc!

1. září 2010 v 19:48 | SY (Save Yourslef) |  What the fuck?
Ahoj!
save-yourself.blog.cz

Dnes jsem chtěla za každou cenu napsat článek a popsat vám své dojmy, neboť zítra už bych je zapomněla a nepopisovala  to už tak barvitě. Nejdříve vás seznámím s fakty! Chodím na školu do Přerova, přesedám v Hranicích na Moravě, dojíždím ze Vsetína. Bála jsem se, že to nezvládnu, tak jsem poprosila bráchu (vysokoškolák, nastupuje až v září), aby jel se mnou. Byl hodný a vyhověl mi. Zlato. Ve škole super. Holky jsou úžasné, dokonce už dnes s těmi, co se znám z facebooku, ale i které jsem poznala až ve třídě, jsme kecaly a smály se a s jednou dělaly takové ty magorské úchylárny. Ach :D. Kluk byl zvláštní, ale vypadal v pohodě. Zpáteční cesta byla poněkud zajímavější a lehce úsměvná. Nasedli jsme s bráchou do vlaku, který jen do Hranic. Na vedlejší koleji byl jiný vlak. Jel přes Hranice do Prahy a byl to rychlík. Tak jsme přesedli do něj. Rozjel se! A náš osud už byl zpečetěn!Přišla průvodčí a oznámila nám, že máme špatnou jízdenku, že ten vlak do Hranic bohužel nejede. No proč ne. V Olomouci, kterou jsem mimochodem navštívila poprvé ( takže měnší výlet do neznámých končin), jsme se otočili a v pohodě už dojeli až na Vsetín. Strastiplná cesta, líbilo se mi, jak se brácha cítil trapně, že to malinko podělal (že to řeknu takhle :D). Jsem ráda, že mám první den za sebou a že jsem to zvládla... kdo ví, jaký bude zítřek! A co váš první školní den?

Vaše SY