Ahoj!

Dlouho jsem nic nenapsala, víte, on na to nebyl čas. Vynahradím vám to v následujícím článku.
Začnu tím, jak se mám. V aktuální hodině, minutě, sekundě... mám pocit, že se mi svět zbořil jako domeček z karet. Smutná nálada mě dnes doprovází snad celý den. Ale s pomocí holek, jsem na to až tak nemyslela. Teď jsem ale sama a slzy nelze zadržet. Jsem doopravdy jak malá. Ubečená citlivka. Tak moc zranitelná. Klidně si do mě někdo rýpne a já se zhroutím. A důvod toho všeho? Víte, že já vlastně ani nevím? Něco mi chybí. Někdo. Komu bych to všechno mohla říct. Ano, někdo tu je, úžasný člověk, který mi rozumí. Ale já na to nemám. Jsem tak slabá...
Ve škole je to fajn. Včera a dnes jsem byla na seznamovacím kurzu. Byla jsem na pokoji s O. a D. a neustále jsme se řechtaly jako pominuté. Včera jsme hráli seznamovací hry, u toho jsme se taky všichni nasmáli, no a dnes jsme absolvovali procházku z Pradědu kolem nějakého potoka (nevzpomenu si na název). No bylo to maso teda :D. Chodili jsme po kluzkých kamenech, mezi kterými tekla normálně voda. Sem tam nějaký ten vratký most nebo žebřík. Adrenalin. Ale skamarádila jsem se i s holkama z béčka a jsou fajn. Celé to bylo fajn. Mám i fotky, možná že je později přidám.
Sešla jsem se ještě dnes s kamarádkami ze základy. No a zítra se sejdeme ještě v hojnějším počtu, snad se to vydaří... moment, napiju se :D... jo, už dobré. Piju rajec s mateřídoškou, mňam :D. Ikdyž se cítím mizerně, snažím se rozveselit každou dementní maličkostí. Jinak bych už asi dávno odletěla na koštěti na kraj světa a postavila si tam domeček z lentilek. A bylo by tam krásně. Obloha po celý den zbarvená do teplého nádechu slunce. Vzduch by voněl čerstvým deštěm a vítr by si jemně vyhrával s mými vlasy. A byla bych tam sama. Samotinká. A byla bych... šťastná?
Vaše SY




Uplně vím , jak se cítíš.. =( .. Asi je to nějaké divné odbobí nebo co? =( .. nicméně přeji aby to bylo lepší .. =))